Dnes v noci zemřel jeden známý na následky zranění z letecké nehody. Známý… Spíš jsem ho jen znal. On mne asi ani neznal. Já jeho však trochu jo. Spíš vůbec…:rip:
Před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka: Dobrá nálada, Smutek, Vědění … a kromě ostatních různých pocitů i Láska.
Jednoho dne se Pocity dozvěděly, že se ostrov potopí. Každý si tedy připravil svou loď a odplouval z ostrova. Jen Láska chtěla čekat do poslední chvíle.
Ještě než se ostrov potopil, prosila Láska o pomoc. Na luxusní lodi plulo kolem lásky Bohatství. Zeptala se: „Bohatství, můžeš mě vzít s sebou?“ „Ne, nemůžu. Mám na své lodi mnoho zlata a stříbra. Tady pro tebe není místo.“
Tak se Láska zeptala Pýchy, která projížděla kolem na přenádherné lodi: „Pýcho, můžeš mě vzít s sebou?“ „Já tě, Lásko, nemůžu vzít …“ odpověděla Pýcha, „tady je všechno perfektní. Mohla bys poškodit mou loď.“
Láska se tedy zeptala Smutku, který jel kolem: „Smutku, prosím, vezmi mě s sebou.“ „Ach Lásko“, řekl Smutek, „já jsem tak smutný, že musím zůstat sám.“
Také Dobrá nálada projela kolem Lásky, ale byla tak spokojená, že ani neslyšela, že na ni Láska volá.
Najednou řekl nějaký hlas: „Pojď Lásko, já tě vezmu.“ Byl to nějaký stařec, kdo promluvil. Láska byla tak vděčná a šťastná, že se zapomněla zeptat na starcovo jméno. Když přijeli na pevninu, stařec odešel. Láska si uvědomila, že mu hodně dluží a zeptala se Vědění: „Vědění, můžeš mi říct, kdo mi pomohl?“ „To byl Čas“, odpovědělo vědění. „Čas?“ zeptala se Láska, „proč mi pomohl čas?“ A Vědění odpovědělo: „Protože jen čas ví, jak důležitá je láska v životě!“
Dneska po dlouhý době pršelo, nepamatuju si už přesně, kdy naposled pršelo. Možná když jsem byl na dovče. To pršelo poměrně dost. I přes ten déšť se mi dneska povedlo dost práce mimo práci. Přivezl jsem si převážený přední kola, který jsem si u svýho autíčka. Taky jsem opět dolil kapalinu do chazení. A vyměnil jsem plynovej pedál :yes: . Očekával jsem víc problému, jako třeba zatuhlý šrouby a tak. Nic se nekonalo. Stačil jsem ještě před velkým deštěm umýt auto. I když už začínalo, když jsem já končil (s mytím 🙂 ). Ještě toho dost zbývá. Uklidit vevnitř a co je mnohem horší opravit rez z venku.
Jo a taky jsem dneska zjistil, že mám děravej vejfuk. Zítra zkusím jít pro novej. :yes:
Dnes jsem slavil takové malé výročí. Přístup 600 lidí na můj blog. Díky, díky vám všem. Jen pořád nevím, kdo to sem tak často chodí. 🙂
Tak schválně, nech v komentáři pod tímto příspěvkem krátký vzkaz, ať mám trochu přehled, ať vím pro koho to vlastně píšu. 🙂 Domluveno…
[views][ratings]
Dneska po obědě jsem se vrátil z 12. Výjezdního zasedání. Začlo to tak nějak v pátek Kvakinem a pokračovalo dál přes fotbal ve čtyřiceti centimetrech sněhu a skončilo to někde Bangu!.
Takovej víkend na odreagování. Jen jídlo (česnečka, buřtguláš, špagety, utopenci a sladkého a slaného co hrdlo ráčí) a jídlo (to samé jako předtím), odpočinek a hry. U her se trochu zastavím. Začlo to nenápadně Bangem! V pátek večer nic jinýho nebylo, asi jedna nebo dvě hry, jinak se vařilo nebo zasedalo. V sobotu to bylo pestřejší. Dopoledne chvilku Bang!, odpoledne po práci a fotbale Robinovy vypečené hry. Zkus z patnácti centimetrů drátku zvohejbat nápis BONDY nebo uvázat na jednom provaze za třicet vteřin co nejvíc ambuláků. Pak jsme ještě hráli Město, moře, kuře… a taky týmový piškvorky. Pak následovala Bondyho hra – Portoriko nebo tak nějak se to jmenovalo, fakt už nevím. A tak jsme pěstovali kukuřici, indigo, cukr, tabák a kávu a pak s tím vším obchodovali. No a to už bylo deset večer. Následovalo jídlo – špagety – a pak už jen zasedání a spánek. A ráno už jen snídaně, úklid a Bang! 🙂
Nechalo to na mně následky. Přibral jsem pět kilo.
[views][ratings]
Dneska v noci se mi zdálo spousta snů. Dva si pamatuju přesně.
Byl jsem společně s jedním kolegou z práce u našeho dalšího kolegy, který dostavoval svůj rodinný domek. Tak nás provázel a stěžoval si, že mu jeho bratr špatně namontoval hasičáky (hasičáky v rodinným domku? ). Jeden byl na záchodě v koutě asi dva metry nad zemí. Druhý byl u okna na parapetu, který byl taky asi dva metry nad zemí. No a potom ten můj kolega, co tam byl se mnou, chtěl po našem průvodce nějaký vodovodní kohout. No a ten ho rád odšrouboval z již funkční vodovodní soustavy a dal mu ho, protože mu to slíbil. 🙂
Druhý sen byl o táboře, rozhodovalo se mezi stávajícím táborem na Václavově seči nebo jiným tábořištěm. Vyhrálo jiné tábořiště a tak jsme tam jeli. Plac to byl pěkný. Svítilo slunce a já se šel podívat po cestě za tábor. Byla tam křižovatka asi pěti cest a o kousek dál vpravo (asi 50 metrů) další louka. A na té louce, světe div se, stál tábor skautek (myslím, že ty od nás to nebyly). Měl jsem z toho celkem radost a tak jsem to běžel říct ostatním. Když v tom zazněl hvízdot oznamující nástup. A tak jsme se přesouvali na nástup. Tak nějak až moc pomalu. To mě trochu naštvalo a tak jsem si říkal, že jim to bude muset na nástupu trochu vytknout. 🙁
[views][ratings]
Na internetu je spousta obecných návodů, jak správně a bezpečně prodat auto do zahraničí. Ty návody jsou super do té doby, než se vás to týká osobně, tj. dokud takto auto neprodáváte sami.
Já chci prodat, on chce koupit. To by měl být základ vztahu. A jako třeba při koupi domu, i zde se může stát, že chvíli bude mít jedna strana vztahu výhodu. Jak to tedy udělat rozumně?
Místodržící je druhý díl trilogie Materia Prima. Prostřední díl – a ty často bývají slabší. U filmů to tak určitě je.
Oficiální text říká:
Varšava pod německou okupací, pokračuje první světová válka.
Němci ustoupili, ale na obranu toho Polákům nechali hodně. Rusové vědí, že je město klíčem k ovládnutí Evropy – potíž ale je, že je také plné odhodlaných, pořádně naštvaných a ozbrojených lidí, připravených za nově získanou vlast položit život. Ale tento střet nerozhodnou jen pušky a bajonety. Do hry vstoupí i magické formule a slova moci. Obě strany mají lidi, kteří jednou mávnou a vojáci padají k zemi jako zralé hrušky.
Jednoho dne zkolabuje v Evropě elektrická přenosová soustava. Jak dlouho to lidé vydrží než propuknout nepokoje? A hlavně proč se nedaří obnovit dodávky elektrické energie? Celkem reálný pohled na reálně možný stav.
Marc Elsberg: Blackout (Martinus.cz)
Přiznám se, že první třetina knihy pro mě byla nuda a seznamování se se spoustou jmen v různých městech a státech. Netušil jsem, kdo je důležitý a kdo ne. Číst dále
Abych netrhal niť, přidávám svůj pohled na druhý díl trilogie Silo – a to hned (skoro) po recenzi prvního dílu.
Když jsem Turnus dočetl, říkal jsem si, že to byla vlastně nuda, protože děj se nikam neposunul. Ten nedoběhne (chronologicky) ani do konce prvního dílu. Zjednodušeně – celý druhý díl děj nikam neposouvá, jen doplňuje informace z pozadí a z doby před silem.
Hugh Howey: Turnus (Martinus.cz)